Generální finanční ředitelství (GFŘ) vydalo aktualizovanou Informaci k uplatnění DPH při bezúplatném dodání zboží s účinností od 1. července 2026, kterou najdete ke stažení zde. Ačkoliv základní hmotněprávní pravidla pro odvod daně zůstávají zachována, metodika přináší důležité změny v oblasti dokazování. Text upřesňuje postupy pro širší okruh zboží a současně klade znatelně vyšší nároky na evidenci a prokazatelnost tvrzení daňových subjektů.
Na co se metodika vztahuje a jaké jsou základní principy?
Aktualizovaná informace GFŘ primárně cílí na sjednocení postupů při bezúplatném dodání zboží plátcem v situacích, kdy si tento plátce při pořízení daného zboží oprávněně uplatnil nárok na odpočet DPH.
V souladu s § 13 odst. 4 písm. a) ve spojení s odst. 5 zákona o DPH platí setrvalý princip - pokud byl při pořízení uplatněn odpočet, darování je postaveno na roveň dodání zboží za úplatu a plátce musí odvést daň na výstupu. Otázkou, která v praxi často vyvolává nejasnosti, však zůstává stanovení základu daně dle § 36 odst. 6 písm. a) zákona o DPH.
Základ daně se i nadále odvíjí od způsobu pořízení zboží:
- Nakoupené zboží: Základem daně je aktuální zůstatková hodnota k datu darování (pořizovací cena upravená o případné zhodnocení a snížená o fyzické či morální opotřebení). Jako zjednodušení lze využít reálnou (tržní) cenu, maximálně však do výše původní pořizovací ceny.
- Jinak pořízené zboží (např. vlastní výroba): Základem je cena obdobného zboží ke dni darování. Pokud jde o ojedinělé zboží, kde tržní cenu určit nelze, vychází se z celkových nákladů vynaložených na pořízení či výrobu.
Princip „zlomkové hodnoty“
Důležitým východiskem obou metodik (předchozí i nové) je akceptace faktu, že v objektivních a odůvodněných případech se může základ daně blížit nule. Typicky jde o zboží, které je sice z hygienického či bezpečnostního hlediska stále upotřebitelné (např. potraviny darované potravinové bance), ale v běžném prodeji je již jen stěží uplatnitelné či zcela neprodejné. Naopak u běžně obchodovatelného majetku (notebooky, mobilní telefony) základ daně blížící se nule zpravidla obhájit nelze, a to ani s poukazem na charitativní či sociální účel daru.
Hlavní rozdíly mezi novou metodikou od 1.7.2026 a původní metodikou z roku 2023
Pokud porovnáme zrušenou Informaci GFŘ ze srpna 2023 s novou metodikou platnou od července 2026, zjistíme, že nedošlo ke změně judikatury Soudního dvora EU (materiál nadále odkazuje na judikáty Gemeente Vlaardingen či Fischer a Brandenstein), ani k úpravě samotného zákona. Podstatná změna spočívá ve stanovení důkazního standardu a v metodickém výkladu.
Z pohledu účetní a daňové praxe lze identifikovat čtyři klíčové posuny:
- Uznání specifické povahy textilu a sezónních kolekcí
Zatímco verze z roku 2023 se soustředila primárně na potraviny, drogerii, kosmetiku či stavební chemii, rok 2026 nově výslovně etabluje jako příklad textil. GFŘ metodicky připouští minimální hodnotu u textilu s drobnými vadami, u nekompletních velikostních řad a především u sezónních kolekcí po skončení prodejní sezóny. Pro plátce operující v segmentu módního retailu a e-commerce jde o významnou změnu - vyřazení neprodaných zásob po sezóně formou charitativního daru tak za splnění určitých podmínek nemusí nutně znamenat odvod DPH z původních pořizovacích cen. - Nutnost prokázat interní obchodní politiku
Možnost pracovat se sníženou hodnotou u sezónního zboží je však podmíněna doložením objektivních okolností. GFŘ výslovně uvádí, že pokud je důvodem snížení základu daně nemožnost uplatnění zboží na trhu kvůli interní obchodní politice (typicky sezónní výprodeje a obměna sortimentu), musí plátce prokázat, že jde o dlouhodobě uplatňovanou strategii. Obecná deklarace plátce o ukončení sezóny tak již z pohledu správce daně nebude dostatečná. Požadovány budou formalizované interní předpisy pro postupné zlevňování a důkazy, že relevantní zboží skutečně nebylo na trhu po uplynutí deklarovaného okamžiku nabízeno (například ani prostřednictvím outletových prodejen).
-
Zpřísnění dikce k důkazním prostředkům
Posun lze zaznamenat i v samotném slovníku, který správce daně používá. Kde stará metodika spíše nezávazně uváděla, že k darování „lze doporučit zajistit důkazní prostředky“, nová metodika z roku 2026 jednoznačně konstatuje, že plátce „je povinen zajistit si důkazní prostředky“ a „je nezbytné vést evidenci“. Katalog doporučených důkazů se rozrůstá. Nejde již jen o evidenci poškozených obalů, ale také o záznamy o cenových úpravách, marketingové aktivity, reklamní letáky, komunikaci na sociálních sítích či fotografie z prodejních míst, které dokládají snahu zboží standardně prodat předtím, než bylo přistoupeno k jeho darování. -
Doložení účelu a předmětu činnosti příjemce
Aktualizovaná verze nově doplňuje rovinu týkající se samotného příjemce materiální pomoci. Pokud je zboží poskytováno přes charitativní nebo sociální organizace, má mít daňový subjekt k dispozici informace prokazující nejen to, že darování sledovalo deklarovaný účel, ale také to, že příjemce je schopen tento účel naplnit. V praxi se tak očekává, že si darující subjekt zajistí a archivuje například výroční zprávy příjemce, stanovy či jiné veřejně dostupné zdroje o jeho činnosti.
Dopady a doporučení pro plátce
Závěrem lze shrnout, že aktualizovaná metodika z pohledu principu nepřináší převratnou právní změnu, ale velmi pragmaticky reaguje na potřeby zavedené praxe. Vyjasňuje mantinely, ve kterých se lze při darování zásob pohybovat a kdy je obhajitelné pracovat se sníženým či minimálním základem daně. Pro plátce daně to však znamená nutnost věnovat větší pozornost nastavení postupů při vyřazování a následném darování majetku.
V předchozích letech obvykle k prokázání účetního i daňového řešení stačil prostý předávací protokol, darovací smlouva a vnitřní přesvědčení, že charitativní úmysl je sám o sobě dostatečným argumentem. Nový metodický pokyn nám ukazuje, že pokud bude chtít daňový subjekt před správcem daně obhájit, proč z původně hodnotného zboží odvádí daň v řádech jednotek korun, musí mít k dispozici ucelený „životní příběh“ daného zboží.
Pro plátce, zejména z oblasti obchodních společností a retailu, z toho plyne zjevná potřeba úzkého propojení mezi oddělením prodeje, skladem a účtárnou. Účetní a daňová oddělení by k operaci darování měla dostávat nejen finální doklad o fyzickém předání komodit, ale i sadu podkladů od obchodu a marketingu - ať už jde o proběhlé slevové akce, doklady o marných pokusech zboží prodat, vývoj ceny v e-shopu, nebo interní směrnici, která jasně a dlouhodobě definuje prodejní životní cyklus jednotlivých druhů zásob.
